Když si píšu » Albert a křišťálová koule

Josefína E.

Něco o tom, jak nám uremcaný kocour zachránil víc, než jen byt...

Polední káva voněla bytem, podzimní sluníčko příjemně hřálo skrz okno a celkově to byla krásná pohoda.
Kočka Mersina se líně válela na klíně u Pavla a kocour Bertík se zas uvelebil vedle mne. Prostě kávová idylka, klid a ticho. Po kávě jsme se chystali s Pavlem odjet fotit ven. Dostala jsem totiž krásný dárek, křišťálovou kouli na fotografování a tak jsem si plánovala, jak si to focení celé užijeme, co a jak fotit, kam pojedem a která místa budou nejlepší.

Koule si zatím hověla v klidu na poličce a my si zas užívali dobré kávy. Jen kocour Bertík začal být hovorný. To on tedy je skoro pořád. Moc rád komunikuje a hlavně, když má k něčemu připomínky. Tu se mu nelíbí píseček, tady zas došla voda v misce, v druhé není dost granulí a tak vůbec páníčkové koukejte se o mě řádně starat! Zkrátka pořád remcá. Někdy je už vážně protivný, když vám mňouká tím svým hlubokým hlasem do ucha. Vzhledem k velikosti svých sedmi kil u leckoho budí
i respekt. No u mě ne a tak občas už na ty jeho připomínky neberu ohled a zrovna v tuhle chvíli jsem ho odbyla slovy, že by taky mohl chvíli v klidu ležet, být ticho a užívat si polední siesty.
Jenže to ho nijak neuklidnilo. Seskočil z gauče a přešlapoval okolo poličky proti nám, hlasitým mňoukáním dával najevo, že tady něco není podle něj a že bychom to měli zkontrolovat. No byl tak důležitý, že to nešlo ignorovat.V tu chvíli ale, už Pavel viděl stoupat z poličky úzký proužeček dýmu a vyskočil. A opravdu… Sluníčko svítilo skrze křišťálovou kouli tak intenzivně, že za ní stojící knížky na poličce začaly hořet.
Tedy hlavně jedna a s příhodným názvem: „Nefalšovaná kočka“ (napsal Terry Pratchett a pro milovníky koček opravdu vřele doporučuji!)

Tak nám náš nefalšovaný kocour Albert zachránil byt a mnohem víc. Naše milované dvě kočičí duše. Protože kdybychom si nevšimli a odjeli, kdo ví jak by to celé bylo dopadlo…
Vysloužil si za to kapsičku – tu úplně nejvíc kapsičkovatou a k tomu jeho milované pamlsky, sýrové polštářky. A taky se přiznám, že od téhle chvíle mu raději naslouchám a vždycky se ujistím, že ty jeho připomínky, které má tak 10x za den nejsou zas varováním.

Foto křišťálová koule