Každý z nás má své vzpomínky na dětství, na čas her a bezstarostnost prožívání času... Každý z nás to má jinak a jistě každý z nás má toho svého "člověka", který mu život ovlivnil,. Dal mu hloubku a smysl. Pro mne je to děda, který mi byl, je a vždy bude obrovskou oporou. Moudrost skromného člověka. Snažím se ve svých textech zachytit hloubku, kterou můj život naplnil, ale ani jediné písmeno, ani jediné slovo nedokáže vystihnout to, čím tenhle člověk pro mne byl. A vlastně je to dobře, protože tento obrovský dar, který jsem do života dostala, patří jen mě. A tak píši jen útržky vzpomínek na dědu a nejen na něj, ale i na babičku Ninu, která právě spolu s dědou tvořila rodinu, která mě nejvíce utvářela.

Život je příběh... někdy je těch příběhů několik a někdy je prostě potřeba je zachytit... někdy jsou plné slzí od smíchu, někdy slzí od smutku, ale to je život...